CZEN

JŠK Legal Flash

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona označovaného jako Lex Covid. Jaká opatření jsou připravena pro obchodní korporace?

Jako hlavní problém byla při přípravě zákona identifikována nemožnost konání zasedání orgánů obchodních korporací, především těch nejvyšších. Řešením podle Lex Covid bude umožnění rozhodování s využitím technických prostředků nebo per rollam i v případech, kdy taková možnost rozhodování není povolena v zakladatelském pravím jednání, a to po dobu trvání vládních opatření. Dále dojde k automatickému prodloužení funkcí členů volených orgánů, nevyjádří-li ti svůj nesouhlas, a pro kapitálové společnosti a družstva bude prodloužena lhůta k projednání řádné účetní závěrky, v obou případech až do uplynutí 3 měsíců ode dne skončení vládních opatření (u projednání účetní závěrky nejpozději do 31.12.2020).

16. 4. 2020

Poskytování krátkodobých nájmů spojených s doplňkovými službami může být kvalifikováno jako provozování živnosti

Nejvyšší správní soud v nedávné době rozhodl, že poskytování krátkodobých nájmů spojených s doplňkovými službami (jako je např., úklid, zapůjčení lodi, poskytnutí ložního prádla nebo dřeva) je třeba posoudit podle svého obsahu jako uzavírání smluv o ubytování, nikoliv smluv o nájmu bytu nebo domu, jejichž charakteristickým znakem je zajištění bydlení. Tento závěr soudu v důsledku znamená, že poskytovatelé těchto nájmů potřebují k této činnosti disponovat příslušným živnostenským oprávněním a pronajímaný objekt musí být současně řádně označen jako provozovna. Toto rozhodnutí může být relevantní pro regulaci tzv. sdílené ekonomiky v oblasti nemovitostí (např. Airbnb).

(Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 As 360/2017 ze dne 14. ledna 2020)

31. 3. 2020

Narušují pay for delay dohody hospodářskou soutěž?

Evropský soudní dvůr (ESD) vydal 30. ledna 2020 dlouho očekávané zhodnocení pay for delay dohod ve farmaceutickém průmyslu z hlediska práva hospodářské soutěže. Uzavírání těchto dohod mezi původcem léku a výrobcem generik je přitom běžnou praxí v rámci narovnávání patentových sporů, kdy strany uzavřou smír výměnou za to, že konkurenční léky nevstoupí po určitou dobu na trh.

ESD zhodnotil, že majitele patentu a výrobce generik lze považovat za potenciální konkurenty, ačkoli nejsou oba přítomni na trhu. Dále poukázal na skutečnost, že narovnání patentových sporů jako takové, není zakázanou dohodou z hlediska hospodářské soutěže. Nicméně ujednání o odkladu vstupu na trh sleduje ochranu vlastních obchodních zájmů, a proto bude zpravidla považováno za protisoutěžní, případně i za jednání zneužívající dominantního postavení.

24. 2. 2020
Archiv článků