CZEN

Obchodní vztahy / náhrada škody

Odepření plnění

O jednom z našich odběratelů se proslýchá, že se dostal do finančních problémů. Za týden mu máme dodat větší množství náhradních dílů, ale bojíme se, že pak nezaplatí. Můžeme požadovat platbu předem?

Předpokládáme, že se podle smlouvy vystaví faktura až po dodání zboží. I kdyby to ve smlouvě nebylo, prosadilo by se v B2B a B2G vztazích podobné řešení ze zákona. Za normálních okolností byste si proto nemohli vynutit platbu předem, ani plnění „z ruky do ruky“. Pokud se však Váš odběratel dostal po uzavření smlouvy v souvislosti s COVID-19 do takových finančních problémů, že reálně hrozí, že Vám za zboží nezaplatí, doporučujeme Vám od něj požadovat nějakou záruku (např. platbu předem či na vázaný účet nebo otevření akreditivu). Dokud Vám ji odběratel neposkytne, nemusíte mu zboží dodávat (§ 1912 odst. 1 občanského zákoníku). Vaše obavy
o odběratelovu solventnost však musí být dostatečně podložené (např. již nezaplatil jiným dodavatelům), jinak riskujete, že porušitelem smlouvy budete Vy.

Tomas.Kral@JSK.cz, +420 226 227 661

3. 4. 2020

Neformální posun termínu plnění

Kvůli zavřeným hranicím postrádáme zahraniční pracovníky a nestíháme dokončit včas zakázku. Objednatel nám po telefonu řekl, že nám termín bez sankcí o měsíc prodlouží. Můžeme se na to spolehnout?

Je správné, že jste předpokládané prodlení objednateli dopředu avizovali. Ve svém zájmu byste se však měli pokusit uzavřít s objednatelem odpovídající dodatek ke smlouvě nebo od něj alespoň získat písemně podepsané potvrzení o posunu termínu, zejména jde-li o významnější zakázku, kde je na nedodržení ujednaných termínů či milníků navázána smluvní pokuta či podobné sankce. Může se stát, že sám objednatel bude mít časem problémy s cash flow, na zmíněný telefonát si „nevzpomene“ a naběhlou smluvní pokutu Vám rovnou strhne z ceny zakázky. Nezřídka navíc smlouvy obsahují doložky o možnosti měnit smlouvu jen písemně: tím by se mohl objednatel pokoušet bránit, i kdyby se Vám obsah zmíněného telefonátu podařilo prokázat.

Tomas.Kral@JSK.cz, +420 226 227 661

2. 4. 2020

Náhrada škody vůči vládě

V důsledku krizových opatření jsme museli zavřít několik provozoven přerušit své podnikání. Máme vůči státu právo na náhradu ušlých výnosů, kterých bychom jinak dosáhli? Kdy je třeba uplatnit právo na náhradu škody?

Podle krizového zákona odpovídá stát za škody, které vznikly v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle tohoto zákona. Mezi předpoklady nastoupení této objektivní odpovědnosti patří (i) existence krizového opatření, (ii) vznik škody a (iii) příčinná souvislost. Domníváme se, že právě příčinná souvislost bude představovat největší překážku při uplatňování práva na náhradu škody a lze očekávat, že soudy budou v tomto ohledu postupovat velmi přísně. Právo na náhradu škody musíte uplatnit u příslušného krizového orgánu do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděli, nejpozději do 5 let od vzniku škody. Zákon však neobsahuje žádné pravidlo o běhu promlčecích lhůt, a proto bude zřejmě třeba vycházet z toho, že promlčecí lhůta počne běžet ode dne uplatnění práva u krizového orgánu (§ 628 občanského zákoníku).

Martin.Sztefek@JSK.cz, +420 733 189 147

2. 4. 2020
« Předchozí 1 2 Následující »
Archiv článků